29.3.

29. březen 2016 | 18.34 |

erhrd

Ne. Takhle to dál nejde! Odmítám být Tvým přechodným bodem. Chci být něčí pevný, záchranný bod se vším všudy. Jednou mi někdo řekl: "Na co bojovat, když druhý už zklopil zbraně." A víš co? Je to tak. Nebudu o Tebe dál bojovat za cenu vlastního zatracení, dál si s Tebou psát, vídat se s Tebou. Dnešním dnem zahazuji vše krásné, co bylo a vše nádherné, co jsme měli v plánu, i když jako poslední rozloučení by to bylo příhodné. Vaše dnešní nové fotky mě jednoznačně přesvědčily. Buď dál s tou, která Ti řekla, že neví, proč s Tebou je tak dlouho a v zápětí pohltí facebook vlnou zamilovaných slov. V téhle ohavné hře já své místo nechci. Chci hrát férově, na úrovni. Nechci dál zažít pocit, kdy mi budeš zlomený říkat, že tě povedla a v zápětí to několikrát uděláš Ty ji.. Se mnou.. Zas a znova... Co já vím, třeba bys mi taky utíkal za jinou, kdybychom spolu byli. O to opravdu nestojí bojovat. Nechci Tě dál ve svém životě. Nejsi schopný mi nic říct? Tak odejdi! Odejdi ode mě někam hodně daleko a bez vysvětlení se nikdy nevracej! Zapomeň na mě i na má slova, že jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo, která byla myšlena vážně, vždy budou, ale už u Tebe nebudu. Nechci být dalších skoro 6 let ta druhá.  Neříkám, že hledám někoho, pro koho budu první, ale chci být jediná a poslední. Nebudu svůj život dál marnit čekáním na něco, co by, jak tak vidím, asi stejně za nic nestálo. Nebudu dny trávit přemýšlením o Tobě, o tom, co jsi kdy řekl a nad tím, jak to asi bylo myšleno, když nejsi schopný k tomu cokoli dalšího říct a asi si myslíš, že tu budu navždy, že jsem samozřejmost, že se vždy vrátím, ale pleteš se! Každým dnem jsem jiná, silnější, přesvědčenější a odhodlanější odejít. Nenechám si dál utíkat život a všechny nové šance. Bude to těžké, bude to bolet, ale ve výsledku to bude lepší. Já najdu to, co chci a věř, že moc dobře vím, co to má být a Ty pokračuj dál ve vztahu, ve kterém je druhá strana poněkud zvláštní. Dál naivně věř, že už Ti zas a znovu neublíží svými slovy a činy a všechno to nadále přecházej pár napsanými větami u fotek. Buď dál slepý. Dál ji vše odpouštěj a mysli si, že už to neudělá a že si Tě váží tak, jak by měla. Mě z toho ale vynechej. Už tu nebudu stát s otevřenou náručí, budu v cizí. Možná si jednou vše uvědomíš, ale to už bude pozdě. Nebo si neuvědomíš nic a já budu tiše doufat, že jsi i přes to všechno vážně a opravdově šťastný. Nemůžeš nás mít ve svém životě obě. Sám víš, že můj život mám namalovaný pestrými barvami, ale Tvá už tam není. Stačilo pár tahů a je přemalovaná. Chci si zase plnit své sny, realizovat své cíle, a volně dýchat. Ty a já? Už jen vzpomínka, která tu bude ve větru poletovat sem a tam. Až vyjdeš ven a ucítíš ten mírný, chladný vánek, vzpomeň si na mě. Ber to jako malé sbohem, které  Ti na dálku posílám vzduchem. Až ucítíš hřejivý dotek slunce, ber to jako můj poslední polibek. Až začne déšť dopadat na Tvou tvář, ber to jako poslední slzy Tobě určené. Až o několik měsíců později opět napadne první, čertvý, chladný sníh, schovej do něj všechno s námi spojené, ulož to spolu se mnou k věčnému mrazu. Jednou nám to všechno bude připadat jako sen, u kterého budeme pochybovat, jestli se doopravdy stal, nebo byl jen tak živý, skutečný a zůstane schovaný pod polštářem. Až budeme za pár let každý u jiné kliky, až budeme stát u jiných dvěří, pak bude vše tak, jak má být. Jako já už jsem několikrát odpustila Tobě,  odpusť teď Ty, prosím, mně.......

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře