1.4.

2. duben 2016 | 16.06 |

kho54khv

Už od rána musím stále přemýšlet nad tím, co to zase sakra dělám?!! Už od té doby, co jsem se vzbudila, mám ale fakt dost mizernou náladu. Zase vidím všechno tak černě, smutně, kleju, kam se podívám.... Poslední dny jsou mé nálady jako počasí. Doslova jako to dnešní - chvíli prší, chvíli sněží, pak zase vyjde sluníčko. Upřímně je to ale fakt dost otravné. V takových dnech by člověk nejradši zalezl doma pod peřinu, nikoho neviděl, nikoho neslyšel a netrčel v práci, kde nenarazíš ani na jednu ze zmiňovaných věcí. Jenže ono to chce asi trošku jiný pohled na věc. Je lehké zavrtat se do peřin a zaspat to, aniž bychom se s tím pokusili bojovat. Boj? To zní jako skvělý plán pro zbytek dne! I když bych to možná nenazvala bojem, ale pořádnou válkou! Kdekoli, kdykoli jsi Ty ten, co má ty silnější zbraně. Nikdy na to nezapomínej! Ať se děje cokoli, vždycky musíš vyhrát. Není žádné buď a nebo. Ani žádné třeba, možná, snad. V Tvém slovníku by mělo existovat jen MUSÍM, CHCI, ZVLÁDNU TO! Poddat se tomu umí každý. K čemu by Ti to bylo? Chceš být jako všichni ostatní? Vážně? Já si myslím, že ne! Vždy narazíš na někoho, komu budeš něco fakt závidět. Vždycky bude mít někdo něco, co Ty nemáš. Několikrát se setkáš s tím, že někomu všechno vychází a přitom si to vůbec nezaslouží a navíc pro to ani nehnul prstem. Jenže tím se nesmíš nechat vytočit! K čemu by Ti byly všechny tyhle závistivé, smutné a otravné pocity? No, k ničemu! Tím, že budeš nadávat, budeš jen ve svém životě dál šířit a především dál přitahovat všechno špatné. Věř, že každý doplatí na to, co kdy udělal a řekl. Možná ne dnes, zítra, příští týden, ale jednou ano! Nesnižuj se na jejich úroveň. NIKDY! Někdo na Tebe bude zvyšovat hlas a říkat Ti, jak jsi špatný, že děláš tohle a tamto, i když to tak není? No a co! Od jisté doby mě to vážně nenaštve. Uvnitř sebe se tak strašně směju jeho hlouposti, že mám vážně co dělat, abych to nedávala najevo. Normálně se usměj a odejdi. Myslíš, že Tvůj život změní bezpředmětná, nesmyslná hádka s hlupákem? Ne. Pokud se tím necháš unést, budou se hádat už dva hlupáci a tím Ty určitě nejsi a nechceš být. Bohužel nemáme možnost vybírat si, koho v životě potkáme, ale máme si možnost vybrat, komu otevřeme dveře, aby vstoupil a před kým je zamkneme. Jistě, že se může stát, že mu dveře otevřeš a pak zjistíš, že si za tu kliku raději brát neměl, ale nic Ti nebrání v tom, abys ho zase hezky poslal zpátky. No, pokud nechce, vyhoď ho "oknem." Jen to, prosím, neber úplně doslova, nechci Tě navádět k vražedným činům. (:D) Jen tím chci říct, pokud se Ti v Tvém životě něco nelíbí, změň to. Pokud někdo Tvůj život ničí, dělá ho zbytečně složitým, smutným,.. nechej ho odejít a pokud nechce, odejdi Ty. Pokud Tě otravují všelijaké negativní pocity a myšlenky, není nic lehčího, než je zahnat. Použij všechny své zbraně, vzpomeň si na to, co se Ti tu snažím říct.

Nikdy není pozdě na nic. Vůbec na nic. I já mám někdy pocit, že dělám všechno špatně, že jsem asi s prominutím úplně blbá, že mi nikdo nerozumí, nikdo nechápe, co chci říct, o co se snažím. Některé věci mi přijdou tak strašně logické a automatické a přes to se najdou tací, kteří to nedělají a já jsem někdy tak zoufalá a říkám si, jestli to dělají naschvál, nebo jsou to tak jednoduché osoby?! Taky někdy sedím a říkám si - co vlastně mám? Jaký má můj život smysl? Vždyť je každý den stejný. Neříkám to jen tak. Mám to takhle dost často. Jenže teď už vím, jak na to. Časem jsem se naučila, jak s tím vším bojovat, jak to všechno zahnat, poslat zpátky. Naučila jsem se, jak najít smysl života i v opravdu temných dnech. U jednoho článku se mi objevil komentář, že se to lehko píše a že je třeba to umět. Ano, UMĚT. To je to správné slovo. Člověk se nic nenaučí tím, že si přečte pár řádků, co někdo někde napíše. Nic se nenaučíš tím, že to zkusíš jednou, dvakrát,... Víš jak dlouho to trvalo mně? Několik let a stále to není dokonalé. Stále to všechno není takové, jaké by mělo být. Ale ano, už se mi to píše lehce. Nepíšu Ti tu věci, které jsem se dočetla někde v "příručce na šťastný život." Nekopíruji Ti tady psané řádky někoho jiného. Píši Ti tady SVŮJ ŽIVOT. To, co jsem se naučila, protože na mé cestě, kdy jsem se snažila být lepší a lepší, jsem na to všechno byla sama. Nikdo tu nebyl, aby mi řekl, jak na to. Aby mi dokázal, že je to možné. Nikdo, kdo by mi řekl, že to zvládnu. Naopak. Byly tu jen samé překážky. Samá trápení. Samí špatní lidé. A vidíš, přes to to jde. Nikdy jsem za to nečekala obdiv, uznání, nebo cokoli jiného. K čemu by mi to bylo? Vůbec k ničemu. Ve svém srdci totiž nosím to nejlepší, co můžu - lásku spolu s absolutní hrdostí sama na sebe. Pevným základem pro to všechno je bezpodmínečná láska. Láska k sobě, láska k druhým, láska k životu. Láska prostě úplně ke všemu. Nenávist Ti nikdy nepomůže, ale láska je to, co přeci hory přenáší. Pokud Ti to nikdo neřekne, říkám Ti to teď já - nikdy se nesmíš vzdát svých ideálů, podlehnout negativním věcem, věřit hlupákům, nechávat se věčně něčím ovlivňovat, přizpůsobovat se někomu jinému.. Vždycky je 1000% šance na změnu, vždycky je to možné a víc, než cokoli jiného, vím, že Ty to prostě zvládneš a tečka! Ptáš se proč bys to zrovna Ty měl zvládnout, když jsi takový a takový? Proč? Protože jsi úžasný a až doopravdy otevřeš své oči, uvidíš to sám!!! ♥ 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře