Můj život a má zklamání 5

19. červen 2012 | 18.05 |

.....♥

me to you

..........................Stalo se to, že se zamilovala do dívky z vedlejší třídy. Nikdo by to nečekal i ona sama byla velmi překvapená. Plno lidí si myslelo, že ji to přejde, ale není člověk, který své city vyjadřuje, aniž by je tak necítil. I do teď někteří pochybují o tom, že to tak opradu chce. Nestydí se za to, názor ostatních ji je lhostejný.

                         ONA je něčím jiná, je pro ni perfektní, má pronikavé zelené oči, v kterých by se člověk snadno ztratil, má úžasný úsměv, i když se moc často neusmívá, má ohromně velké srdce. Je tak moc hodná, obětavá, přátelská, dokáže poradit, pomoct......... Možná se mýlí, ale prostě si to o ni myslí, moc ji nezná, ale cítí to tak a to je pro ni nejdůležitější.

                         Jednou ji napsala, když začala pociťovat něco víc, nikdo neměl ani ponětí o tom, co se ji v hlavě honí. Napsala "AHOJ" a stlačila enter. Odhodlávalá se k tomu strašně moc dlouho, nakonec to dokázala. Chvilku si psali, byla štěstím bez sebe! Přišla ji čím dál tm lepší, čím dál tim víc ji k ní něco přitahovalo. O svém chtíči řekla své kamarádce ze třídy a samozřejmě i své nejlepší kamarádce. Zaskočilo je to, ale vzali to tak, jak to má být, neodsuzovaly ji, neposmívaly se ji, naopak, snažili se ji pomoct.

                         Bylo čtvrteční sluneční ráno a se třídou se vydali na procházku. Její nejlepší kamarádka zrovna nebyla ve škole, tak se bavila s tou, která o tom také věděla. Řešili to, povídali si o tom a šla s nimi ještě spolužka. Shodou náhod to byla přítelkyně dívky, po které toužila. Neustále se vyptávala o kom se bavíme. Tipovala mnoho kluků ze školy, až se najednou zeptala, jestli je to holka. Po chvíli velkého překvapení začala vyzvídat jméno. Pár jich proběhlo, s klidem odpověděla chladným ne, pak ale řekla JEJÍ jméno, neodpovídala. Po chvíli se začala nepatrně culit a řekla, že to také není ona, to ale její spolužačce nedalo a samozřejmě pochopila o koho se jedná. Nemohla tomu uvěřit, určitě tomu nevěří do teď. Slíbila ale, že to nikomu nepoví, ani své přítelkyni. Věřila ji a tak si o tom dál povídali.

                         Další den přišla do školy, nesměle ji pozdravila, jakoby se nic nedělo, protože si myslela, že o tom nikdo nic neví. Ale spletla se! Spolužačka, které tak věřila, to své přítelkyni nakonec stejně pověděla. A nebyly by to nejlepší kamarádky, kdyby to i "její" vyvolené neřekla.

Chtěla se hanbou propadnout, né proto, že to vědí okolní lidé, to by ji nevadilo, ale proto, že to ví ona! Od začátku věděla, že její reakce nebude kladná. Od jedné své kamarádky se dozvěděla, že se tomu i smějí, bylo ji do pláče, ale byla silná a dělala, že se nic neděje. Začala se ji vhýbat, přestala se ji dívat do očí a přes své spolužáky a přátelé zjišťovala, jak tuto zapeklitou situaci přijmula.

                        Po pár dnech ji napsala ONA. Řekla ji, aby se ji nevyhýbala, že tím ničeho nedocílí, to ona věděla, ale dělala to tak nějak autmaticky, zřejmě ze studu. Dále ji psala, že kdyby někdo měl nějaké narážky, kvůli tomu, vyřídí si to s nimi. Bylo to od ní velmi hezké. Stejně ji ale do teď velmi mrzí, že ji přes kamarádku dala odpověď NE! Věděla, že to tak dopadne, ale přesto, když řekla svůj verdikt až přímo ona, bolelo to mnohem víc, než jen to pomyšlení na to. Říkala si, že život jde dál, že je to třeba jen náhodou nějaký zkrat, protože nikdy dívku nechtěla, ale spletla se. Všichni to začali řešit, chodili za NÍ a stále se ji ptali na různé věci. Zjevně si myslela, že ji posílá, ale tak to nebylo, snažila se ji ztranit, i když to v nějakých situacích nešlo. Jedna kamarádka říkala, že odpověděla ne, druhá zas, že ještě váhá. Když se na to ale nakonec zeptala JI, odpověděla, že nic takového neřekla, ani že se neptala, jestli má její kamarádka nějaké nové informace. Měla v hlavě zmatek, nevěděla, co dál, sužoval ji ten pocit, že řekla ne, ale i to, že měla v podvědomí stále nějakou naději, kvůli těm řečem, že váhá. Jednou se ONA naštvala, protože za ni kamarádka přišla a řekla ji, že ji vzkazuje, že když ji řekla NE,tak ji nemusí zajímat co je nového. Nemyslela to zle, jen to tak možná vyznělo. Pár hodin na ni byla naštvaná, ale pak ji napsala na FB a ONA odepsala, nějak se to vyřešilo, od té doby se občas pozdraví, jen tak na sebe koukají a nic víc.. Jen jednou šla se svou kamarádkou na autobus z města a ONA jela domů z "intru" .. Chvilku stáli na autobusáku a povídali si s ní, pak odjela a dnes ji konečně uviděla, ale nic se nezměnilo, ani se nepozdravili.

                        Ať si všichni myslí, co chhtějí, ale ONA je pro ni vyjímečná, má ji ráda a NEPŘEJDE JI TO!!!!!!!!!!! I přesto, že ji řekla ne, ji jen tak ze srdce nevymaže, kdykoliv ji potká, sevře se ji žaludek a musí na ni koukat, ale vždy, kdž svůj pohled obrátí i ONA na ni, odvrátí se a kouká jinam. Tak moc by si přála, aby s ní mohla být, ale nejde to. A další né moc šťastné zjištění je, že za pár dní jsou prázdniny a ona JI neuvidí.. Život musí jít dál, třeba se o prázdninách najde nějaká letní láska s pokračováním, ale upřímně.... Jen těžko si dokáže představit, že na ni přestane jen tak myslet, protože její city jsou velmi silné..

  girls love                    

Chcete pokračování?! V tom případě musíte počkat, co se mi v mém životě znovu přihodí :) Nic si tu vymýšlet nechci, protože životní události se píši nejlépe a pocity se nejlépe vystihují :)) ..........

Doufám, že se Vám mých (zatím) 5 příběhů líbilo a budete s nadšením očekávat další :)

... ☺ Děkuji za přečtení ☺ ...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře